|
|
Český periodický tisk na Chebsku v roce 1945
Dlouhá, Petra ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Krejcar, Robert (oponent)
Hlavním cílem mé diplomové práce je zachytit budování českého periodického tisku v Chebu po konci druhé světové války. Jedná se o období, které pro Československo a především jeho pohraniční oblasti znamenalo rozsáhlé demografické a socioekonomické změny. Proto je důležité zasadit téma do širšího kontextu. Na začátku práce popisuji historii Chebska, které mělo v naší zemi již od počátku svých dějin zvláštní postavení. Obecně se také věnuji problematice česko-německých vztahů od vzniku samostatné Československé republiky. Diplomová práce obsahuje také kapitolu, která popisuje průběh druhé světové války v Chebu. Největší prostor je však věnován prvním poválečným měsícům na Chebsku. Tehdy totiž v Chebu došlo k zásadnímu zvratu. Vše německé se náhle mělo změnit na české. Pro nově příchozí obyvatele bylo samozřejmě velice důležité dostávat informace v mateřském jazyce. Jádrem práce je právě budování českého regionální tisku na Chebsku. V roce 1945 bylo v Chebu vydáváno jediné místní periodikum - Chebsko. V rámci práce představím periodikum Chebsko, které začalo v Chebu vycházet hned po konci války. Provedu také kvantitativní analýzu prvního období jeho vydávání, které trvalo od 16. května 1945 do 30. října 1945. Periodikum zároveň využiji jako jeden ze zdrojů informací o poválečné situaci v Chebu a okolí.
|
|
|
"Oit wird me!" The Kraslice German. Phonetic structure and variation-linguistical classification
Mareš, Jiří ; Blahak, Boris (vedoucí práce) ; Šemelík, Martin (oponent)
Tato práce se zabývá kraslickou němčinou, v severozápadních Čechách (Chebsko) vyskytující se diatopickou varietou němčiny. Průzkumu byly nápomocné rozhovory řídící se podle tzv. Weknker-Sätze (Wenkerovy-věty, 1878), jejichž výsledky byly na základě nahrávek aktivních mluvčích foneticky transkribovány a vyhodnoceny. Za použití těchto materiálů byla rekonstruována a dokumentována fonetická struktura vokálů, která byla nápomocna při vyhotovení variačně-lingvistického zařazení tohoto nářečí. Předpokládaná dominance severobavorských a východofranských znaků se potvrdila. Vedle nich je třeba podotknout i značný podíl (severo)západočeských znaků. Dalším oblastí zájmu byla otázka, do jaké míry se kraslická němčina změnila po roce 1945.
|
|
| |
|
| |
|
|
Bridge between Bavaria and Bohemia. Cross-border cooperation in the Region Chebsko
SOLOMKOVÁ, Štěpánka
Cílem práce je zdokumentovat vývoj a současný stav přeshraniční spolupráce mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo v regionu Chebsko (Egerland). Tento region disponuje kromě výhodné polohy při společné hranici těchto dvou států také bohatou historií a kulturou, která spojuje české i německé aspekty. Významnou roli při realizaci projektů přeshraničního charakteru hraje Regionální sdružení obcí a měst Euregio Egrensis, které poskytuje především finanční podporu z dispozičního fondu ČR-Bavorsko, jenž je zároveň spolufinancován z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Česko-německá spolupráce se v daném regionu zaměřuje především na oblast kultury, vzdělávání či cestovního ruchu. Práce se soustředí zároveň i na činnost dvou následujících spolků, a to Svazu Němců - Region Chebsko se sídlem v Chebu a Bund der Eghalanda Gmoin e.V. se sídlem v Marktredwitz. Hlavním úkolem těchto institucí je zachovávat a pečovat o kulturní, historické a jazykové dědictví chebského regionu.
|
|
|
Spolupráce Pohraniční stráže s civilním obyvatelstvem v šedesátých a sedmdesátých letech: příklad Chebska
Jaška, Petr ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Wohlmuth, Petr (oponent)
Práce se věnuje spolupráci vojsk Pohraniční stráže s civilním sektorem především v šedesátých a sedmdesátých letech. Z důvodu lepšího kontextu je ale tematika přehledově zpracována od roku 1945. Práce si klade za cíl zmapovat a popsat proces, na jehož základě kooperovala 5. brigáda Pohraniční stráže v geografickém regionu Chebska s místními obyvateli, a nakolik se civilisté do ostrahy státních hranic zapojovali. Autor vycházel především z archiválií uložených v ABS v Brně Kanicích a z doposud vydané odborné literatury. Dále pak využil rozhovorů s dřívějšímu důstojníky z povolání, které zpracoval pomocí metody orální historie. Za hlavní kritéria byly zvoleny údaje o počtu pomocníků Pohraniční stráže, mladých strážců hranic a o počtu osob, jež byly při pokusu o přechod státní hranice zadrženy za pomoci civilního sektoru. Přihlíženo ale bylo i k mnoha jiným faktorům. Výsledkem práce je pak zjištění, že spolupráce s civilním sektorem měla od padesátých let do konce let sedmdesátých vzestupnou tendenci s vrcholem v druhé polovině sedmdesátých let. V šedesátých letech, především pak v jejich druhé polovině, byla brigáda nucena zintenzivnit využívání civilistů v celém systému OSH díky krácení výdajů a zmenšování hraničního pásma oproti padesátým letům. Určitý propad intenzity spolupráce je patrný po...
|
|
|
Česko-bavorské kulturní kontakty v raném středověku
Hasil, Jan ; Klír, Tomáš (vedoucí práce) ; Losert, Hans (oponent) ; Kalhous, David (oponent)
260 10. SOUHRN/ SUMMARY ČESKO-BAVORSKÉ KULTURNÍ KONTAKTY V RANÉM STŘEDOVĚKU Disertační práce na téma Česko-bavorské kulturní kontakty v raném středověku byla zadána v roce 2010 s cílem rozvinutí autorovy diplomové práce, která byla chápaná jako sonda pramenné báze a programová studie,690 do podoby prvního uceleného monografického zpracování této doposud oborově i regionálně roztříštěné problematiky. Zadání práce tehdy předpokládalo "rozhodnout, zda existuje objektivní historický význam tohoto pojmu, nebo jestli (a jakým způsobem) se smysl tohoto termínu posouval a jakým způsobem je třeba v připravované práci s tímto dědictvím zacházet". Dále pak byla definována pětice materiálově orientovaných témat, které měly celkový teoretický koncept testovat na výsečích jinak nezvládnutelně obsáhlé pramenné báze: (i) studie k výpovědním možnostem langsaxu v kontextu řadových pohřebišť, (ii) pokus o užší regionalizaci výskytu esovitých záušnic v návaznosti na sídelní kontext, (iii) revize nálezového fondu z Chebského hradu, (iv) kapitola k problematice elit raně středověkého severovýchodního Bavorska a konečně (v) diskuse s dosavadními koncepcemi toponomastického bádání o fenoménu Slovanstva na česko-bavorském pomezí. Výzkumné aktivity se soustředily zejména okolo projektů GA UK "Česko- bavorské kulturní kontakty v...
|
|
|
Obraz příhraničního regionu Chebsko v místním tisku od normalizace do pádu komunismu
Šollar, Libor ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Sekera, Martin (oponent)
Hlavním cílem této práce bude průzkum specifik každodenního života na Chebsku jakožto regionu na západní hranici tehdejší ČSSR a jejich případné zachycení a vyobrazení v regionálním tisku, eventuálně v přílohách celostátních novin, a to v období posledních dvaceti let před pádem komunismu. Jádrem výzkumu se stal týdeník Hraničář, jako jediná regionální tiskovina vycházející celé zkoumané období a výzkum byl prováděn pomocí rešerší na předem vybraném vzorku (roky 1970, 1971, 1980, 1981, 1989, 1990). Objektem zájmu rešerší byla jakákoliv vypovídající fakta o místních listech, zmínky o složení redakce a případný vliv redakce (resp. předpokládanou nemožnost vlivu) na obsah novin v systému direktivního řízení a reflexi Chebska jako pohraničního regionu v bezprostřední blízkosti "železné opony". Jádrem práce je však obraz každodenního, všedního života "obyčejných" lidí v regionu s ohledem na výše uvedené skutečnosti a se zaměřením na různé aspekty života ve společnosti jako je místní hospodářství, zemědělství nebo kulturní, sportovní a společenský život ve městě. Práce se v neposlední řadě věnuje vydáním a obsahu listu v obdobích výročí přelomových historických událostí (např. Vítězný Únor, osvobození Chebu, VŘSR, vznik samostatného Československa, ale také upálení Jana Palacha nebo 17. listopad jako den...
|
|
|
Vlakové transporty Němců z Chebska v roce 1946
Jaška, Petr ; Šafařík, Petr (vedoucí práce) ; Kučera, Jaroslav (oponent)
Tato práce řeší odsun Němců z chebského okresu v roce 1946. Cílem bylo zmapování tohoto procesu v okrese a porovnání jeho dynamiky a parametrů s celorepublikovými čísly. Zaměřil jsem se na odsunové vlaky vypravované z Chebska do americké a sovětské okupační zóny. Při mapování procesu jsem využíval především archivní materiály SOKA Cheb a kronikou města Cheb z let 1945 - 1947. Jedná se o kompilační historickou deskripci a analýzu. Na základě pramenů se mi podařilo popsat celý proces, ač přesnost mnou zjištěných čísel klesá k jeho závěru. To je způsobeno především chybějící dokumentací k transportům do sovětské zóny v létě roku 1946. I přes tento nedostatek se mi podařilo zjistit, že se proces odsunu z okresu z počátku zbržďoval za celorepublikovým tempem. Na konci léta a na začátku podzimu pak odsun Němců z Chebska vrcholil v době, kdy už v rámci republiky hlavní vlna vysídlování končila. Transportové vlaky, jejich osazení a vybavenost pak nikterak nevybočovaly z norem nastavených ve směrnicích, jimiž se měly místní orgány řídit a které vypracovalo ministerstvo vnitra. Hlavním zjištěním práce tak je skutečnost, že měl odsun z Chebska odlišnou dynamiku v porovnání s celorepublikovým průměrem. Na základě zjištěných údajů je možné pokračovat v dalším výzkumu a čísla dále zpřesňovat. Součástí práce jsou...
|
|
|
"Oit wird me!" The Kraslice German. Phonetic structure and variation-linguistical classification
Mareš, Jiří ; Blahak, Boris (vedoucí práce) ; Šemelík, Martin (oponent)
Tato práce se zabývá kraslickou němčinou, v severozápadních Čechách (Chebsko) vyskytující se diatopickou varietou němčiny. Průzkumu byly nápomocné rozhovory řídící se podle tzv. Weknker-Sätze (Wenkerovy-věty, 1878), jejichž výsledky byly na základě nahrávek aktivních mluvčích foneticky transkribovány a vyhodnoceny. Za použití těchto materiálů byla rekonstruována a dokumentována fonetická struktura vokálů, která byla nápomocna při vyhotovení variačně-lingvistického zařazení tohoto nářečí. Předpokládaná dominance severobavorských a východofranských znaků se potvrdila. Vedle nich je třeba podotknout i značný podíl (severo)západočeských znaků. Dalším oblastí zájmu byla otázka, do jaké míry se kraslická němčina změnila po roce 1945.
|
host ::
RSS.